otázky

Někdy člověk trpí, řve a bije se jako by šlo pokaždé o život, jindy se člověku kalí svět suchými slzami, jen zvyk člověka nutí vstát, být a dýchat. Pomalu uvnitř sebe odpočítáváš tikot toho budíku, který tepe čím dál slaběji.

Noci s otevřenýma očima, natažená dlaň, co hledá. Dny kdy sny ti křičí do uší a ty se nesmíš nechat unést.
Je to skoro šílenství a přitom odpověď je tak prostinká ...

jak mi je? co se to děje? a proč? a proč zrovna ty?